Koncept kontinua

Kniha, která by neměla chybět v knihovničce každého rodiče.

Text vznikl na začátku 70. let a v té době byl opravdu průlomový. V době, kdy se doporučovalo učit dítě naprosté samostatnosti již od příchodu z porodnice, se najednou objevil názor, že všechno může být i jinak, že děti nedokáží hned po narození fungovat samostatně, že potřebují fázi v náručí, aby se pak mohly samy dobrovolně osamostatnit.

Autorka se vydala pozorovat původní domorodé kmeny. Rozdíly mezi chováním a vnímáním světa a sebe sama tamních lidí a mezi lidmi v civilizovaném světě ji velmi překvapily. Všimla si, že už malé děti se chovají naprsto jinak než v moderních částech světa. Došla k závěru, že vyrovnanost tamních dětí a lidí musí nutně souviset s péčí o nejmenší. Miminka v prvních měsíCích života vlastně vůbec neopustí náruč matky, v její blízkosti jsou spokojená, mohou se nakojit kdy chtějí, účastní se běžného života, minimálně pláčou. Jakmile v její blízkosti načerpají dostatek jistoty v sebe sama a osvojí si nutné pohybové dovednosti, samy od sebe opustí máminu náruč. I nadále jsou ale malé děti většinu dne nošeny buď dospělými nebo staršími sourozenci.

Kniha se zamýšlí nad rozdíly ve výchově a v péči o nejmenší dětí, nad tím, jak tyto rozdíly mohou ovlivňovat povahu a duševní rovnováho dospělých. V západním světě tyto úvahy vedly k postupnému uvolňování dogmat v péči o kojence, dnes jim můžeme vděčit za snahy o šetrný a přirozený porod, návrat k neomezovanému kojení, za podporování mateřských instiktů rodičů, za větší toleranci vůči společnému spaní s dětmi, vůči nošení v šátcích... Vznikl úplně nový směr rodičovské péče, tzv. attachment parenting, který si postupně nachází cestu také k nám do střední Evropy.

Kniha nemá být chápána jako příručka ke správnému rodičovství. Je to jiný pohled na vývoj kojence a jeho vnímání okolního světa. Přečtěte si ji a vezměte si z ní to, co potřebujete právě vy a vaše dítě...

Anotace

Autorka ve své světově proslulé knize odhaluje, proč jsou lidé žijící na Západě tak nespokojení a často nešťastní. Po několika expedicích mezi jihoamerické indiány rozpoznala, že tyto pocity mohou pramenit z neuspokojených potřeb miminek a malých dětí, které se na Západě snažíme vychovávat podle všemožných teorií, jen ne podle vlastní intuice a evolucí vytvořených jednoduchých pravidel a očekávání.

V knize, kterou napsala již v r. 1975, velmi jasně a přesvědčivě vysvětluje, jak je potřeba zacházet s našimi nejmenšími, aby z nich vyrostly spokojené a samostatné děti a posléze dospělí lidé, kteří si nepotřebují "léčit" své deprivace z dětství všemi možnými způsoby, počínaje drogovou závislostí a konče nezdravými partnerskými vztahy, a jsou schopni vést plnohodnotný život, jenž nebude naplněn věčnou nespokojeností a hledáním "něčeho", co nalézt nelze. Našemu vlastnímu životu tak dává úplně nový rozměr a pomáhá lidem najít jednoduchou, a přitom málo předvídatelnou odpověď na často kladenou otázku - proč nejsme šťastní.

Koncept kontinua se dočkal vynikajícího kritického přijetí, byl přeložen do třinácti světových jazyků a inicioval vznik rozsáhlé komunity rodičů na celém světě, kteří se řídí jeho principy při výchově svých dětí.

Přeložila Bora Berlinger. Edice Nová éra.